O hudebních kurzech z jiné perspektivy

Možná si říkáte, že trávit prázdniny pouze formou hudebních kurzů není nic moc. To ovšem není pravda, jsou to ty nejlepší prázdniny, jaké mohoubýt. Alespoň pro mě. Nebo si říkáte, že je to jenom o učení se, cvičení a neustálém koukání do not. Proto jsem se rozhodla, že se na takové prázdniny zkusím podívat z trochu jiné perspektivy.

Táborák musí být

Táborák určitě patří k jednomu z bodů prázdnin, důležitých k tomu, aby prázdniny byly opravdu prázdninové. Co se pamatuji, první táboráky jsem zažila nejspíš na mé milované chatě v Beskydech, potom snad až na táborech a školních výletech.

V poslední době se mé prázdniny stávají čím dál více monotématičtějšími. Dlouho už jsem nebyla na horách a na tábory také nejezdím, ale obrážím vše, kde se dá načerpat spousta krásné muziky a naprosto jsem se v tom našla. Ovšem v tom případě je poněkud ohroženo táborákové pravidlo. Naštěstí je táborák důležitý nejen pro mě, ale zřejmě i pro organizátory hudebních kurzů.

A tak si představte, že jste na zahradě kláštera, kde probíhají kurzy, a že je táborák. Zpíváte a opékáte si špekáček. Celkem normální, že? Ovšem když popojdete pár kroků dozadu a ohlédnete se do strany, spatříte věže katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. A to už si možná říkáte, že vás vodím za nos, ale já tuto úžasnou kuriozitu opravdu zažila.

Jedna známá zažila v dětství se svým tátou podobnou situaci jako ve filmu Policajt nebo rošťák, když Belmondo vyjde z "áčka" v obleku. Pak o tom napsala slohovou práci ve škole a dostala pětku, za to že si vymýšlí. Vzhledem k tomu, že tato práce je taky tak trochu do školy, doufám, že to nedopadne stejně, ale já bych to když tak hrdě odeslala organizátorům této úžasné akce.

Tancovačka s Italy

Představte si vlahý letní večer, kdy jste na hudebních kurzech. Máte za sebou spoustu práce ve třídách, které navštěvujete a náslechů v těch, ve kterých nejste, ale zajímají vás. Cvičili jste, až vás bolí ruce, ale vy jste přece museli vstřebat všechny ty ozdoby, které vám byly do skladby přidány, protože s čím byste jinak šli za svým lektorem příští hodinu.

A protože muziky nebylo ještě dost, na závěr tohoto náročného avšak krásného dne jste navštívili koncert lektorů. Nuda? No pro takové blázny, jako jsem já, rozhodně ne. Teď ale přichází naprostý vrchol dne - tancovačka! A ne ledajaká.

Tak tedy představte si vlahý letní večer, máte už pro dnešek vše hotové a jdete se bavit. Někteří kurzisté odcházejí na sklenku vína, jak jinak, když jsme ve vinařské oblasti a někteří dokonce ještě cvičit. Já neodolám a jdu si zatančit.

V tělocvičně už se svítí a hraje hudba. Tanečníci se pomalu trousí. Ital, který vede tancovačku, nám milou češtinou občas doplněnou angličtinou vysvětluje kroky a vede nás při tanci. Jen na okraj - chtějte po cizinci, aby vám řekl překřížit vpřed. Mimochodem toto úsloví zvládá skvěle. Vysvětlování je relativně rychlé, takže nováčkům se často pletou nohy, ale nejen jim. Ovšem když jste na tancovačce alespoň druhým či třetím rokem, máte trochu výhodu a můžete si to i víc užít.

Většina tanců je kruhového, hadovitého nebo řadového charakteru, ale najde se i několik párových. Některé jsou jednoduché, některé těžší. Každopádně všechny skvělé a na skvělou muziku. Nejkrásnější na tom všem je, že je to čistě pro radost. Tolik lidí přijde, aby se bavili krásným tancem a krásnou muzikou a aby se radovali se svými spolukurzisty.

A pár zajímavostí na závěr;

• na třídě gregoriánského chorálu si zazpíváte i písničku od známé dvojice Uhlíř, Svěrák
  
• nejvíce se nasmějete, když sbor zkouší pohřební píseň
  
• takové fronty do zpovědnice asi hned tak neuvidíte (ale když se tam chodí podepisovat dárek pro lektora, tak ano)
  
• na generálce k závěrečnému vystoupení zažijete hromadnou masáž a krasojízdu lektora na stěhovacím vozíku, která ovšem může skončit, jak z pořadu Neváhej a toč!
  

Tak co? Kam pojedete příště na prázdniny? Já mám jasno.

- Hani